Úvod

Už od mládí mám rád dobrou muziku a abych ji mohl poslouchat tak jsem za dobu své existence vyrobil nejeden zesilovač, ale zesilovač ve třídě A jsem ještě vyrobit nezkoušel. Dočetl jsem se, že tyto zesilovače mají prý hezčí zvuk, než zesilovače ve třídě B. A tak jsem se rozhodl, že si takový jeden "malý" zesilovač postavím a sám si ověřím co je na tomto tvrzení pravdy. Zvolil jsem tedy základní známé zapojení od J.L. Hoodse z roku 1969, které je již prověřené a pustil se do stavby. Jako základní podklady jsem použil přepis originálního článku Simple Class A Amplifier - 1969, jehož znění si můžete přečíst níže pod tímto textem a proto se zde nebudu rozepisovat o podrobnostech zapojení, které je podrobně vysvětleno ve zmiňovaném článku, sice v angličtině, ale je...

Průběh stavby zesilovače můžete shlédnout na mém YouTubovém kanále.

Zvolil jsem koncepci se dvěmi oddělenými transformátory pro každý kanál. Dále jsem zvolil pro výkonový zesilovač a zdroj design na jedné desce a to vše namontované na chladicím profilu viz obrázky níže. Proč jsem zvolil tento design ? Už jako mladík jsem slintal nad zesilovači od Pavla Dudka a jeho designu koncových stupňů z 90let min. století. Tento design se mi hrozně líbil a tak jsem se vydal touto cestou. Design je sice líbivý, ale pro tento typ zesilovače je naprosto nevhodný, což jsem zjistil později při uvádění zesilovače do chodu.

Bohužel po kompletním sestavením zesilovače do přístrojové skříně jsem zjistil že mnou zvolená koncepce návrhu vše na jedné desce nebyla dobrá volba. Tato koncepce návrhu je náchylná na cizí rušivé signály. Po sestavení a uvedení do chodu jsem řešil nežádoucí brum o frekvenci 25Hz, který byl značně slyšitelný v reproboxech. Nejprve jsem si myslel, že je to způsobeno nedostatečnou filtrací zdroje a neodrušeného usměrňovače. Avšak po mnoha hodinách bádání a testování a úprav jsem opravdu došel k závěru, že problém je v návrhu designu DPS. Provedl jsem tedy dodatečné odrušení usměrňovacích diod a to tak, že ke každé jsem paralelně připojil kondenzátor o kapacitě 100nF. Dále jsem doplnil do zapojení součástky R11, C4, C7, R12 a C9 dle schématu níže. Nakonec jsem upravil kabeláž v zesilovači a to tak, aby nic nebylo spojené s přístrojovou skříní, která je pospojená s kolíkem zásuvky (PE, PEN). Dosáhl jsem tak odstranění nežádoucího 25 Hz signálu na únosnou mez, ale nepodařilo se mi jej úplně eliminovat a proto ve výsledku je odstup cizích rušivých napětí na hodnotě 60dB což není žádná hitparáda. Ale naproti tomu zesilovač hraje naprosto báječně. Zvuk je čistý jasný plný basů i výšek až mne překvapilo jak tento zesilovač o výkonu necelých 2x10W rozehrál regálové reprobedny značky MAGNAT o výkonu 50W s mizernou citlivostí. Postup stavby zesilovače je možné shlédnout na mém YouTubovém kanále kde jsou videa k vidění pod názvem Projekt č. 1 (díl 1 až 21). Co bych za sebe určitě vyzdvihl je konstrukce přístrojové skříně a chlazení zesilovače, vše je masivní, pevné a dostatečně dimenzované. Na závěr bych chtěl dodat to, že jsem byl velice positivně překvapen jak zesilovač při tak malém výkonu hraje a je poslechově příjemný. Tento zážitek mne motivoval k rozhodnutí, že se touto oblastí zesilovačů ve třídě A budu zabývat nadále a odstartoval jsem tak nový projekt č. 2, o kterém se můžete dozvědět více na mém YouTubovém kanále. Poučen z chyb v projektu č. 1 budou nově nabyté zkušenosti zúročeny v novém projektu.

Pokud by jste chtěli nějaké další informace ohledně této konstrukce, tak mi své dotazy napište na můj e-mail a já své odpovědi uvedu na této stránce projektu č. 1.

Hmotnost zesilovače	8,8 kg
Rozměry zesilovače - šířka - výška - hloubka	323 mm - 300 mm - 142 mm
Příkon	77,8 W
Výstupní výkon nominální	2 x 8,5 W
Výstupní výkon špičkový	2 x 16,8 W
Vstupní citlivost	600 mV ef.
Frekvenční charakteristika (přen. pásmo) 20 Hz - 20 kHz	-0,6 / -0,3 dB
Odstup signál / šum	60 dB
Zkreslení (uvedená hodnota z podkladů)	0,06%

Projekt č. 1

Zesilovač 2 x 10W ve třídě A (STPA20WA-V01) - dle původních podkladů od J. L. Linsley Hoodse z roku 1969